15. jako Otec zná mne a já znám Otce. A svou duši pokládám za ovce.
16. Mám ještě jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř.
17. Proto mne Otec miluje, že já pokládám svou duši, abych ji zase přijal.
18. Nikdo ji ode mne nebere, ale já ji pokládám sám od sebe. Mám moc ji položit, a mám moc ji opět přijmout. Tento příkaz jsem přijal od svého Otce.”
19. Pro tato slova došlo mezi Židy opět k roztržce.
20. Mnozí z nich říkali: “Má démona a blázní. Proč ho posloucháte?”
21. Jiní říkali: “Toto nejsou slova démonizovaného. Může snad démon otevřít oči slepým?”
22. Nastal svátek Posvěcení chrámu v Jeruzalémě. Byla zima.