10. Na světě byl, svět skrze něj vznikl, a svět ho nepoznal.
11. Přišel do svého vlastního, a jeho vlastní ho nepřijali.
12. Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v jeho jméno.
13. Ti se nenarodili z krve ani z vůle těla ani z vůle muže, nýbrž z Boha.
14. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jediný Syn, plný milosti a pravdy.
15. Jan o něm vydával svědectví. Volal: “To je ten, o němž jsem řekl: "Ten, který přichází za mnou, je přede mnou, neboť byl dříve než já."” --
16. Z jeho plnosti jsme my všichni vzali, milost za milostí.
17. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.
18. Boha nikdo nikdy neviděl; jedinečný Bůh, který je v lůnu Otcově, ten nám o něm pověděl.
19. Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé z Jeruzaléma poslali kněze a Levity, aby se ho zeptali: “Kdo jsi ty?”
20. I vyznal a nezapřel; vyznal: “Já nejsem Mesiáš.”
21. Zeptali se ho: “Co tedy? Jsi Eliáš?” Řekl: “Nejsem.” “Jsi ten Prorok?” Odpověděl: “Ne.”
22. Řekli mu tedy: “Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kteří nás poslali. Co říkáš sám o sobě?”
23. Řekl: “Já jsem hlas volajícího v pustině: "Vyrovnejte Pánovu cestu", jak řekl prorok Izaiáš.”
24. [Ti] poslaní byli z farizeů.
25. I zeptali se ho: “Proč tedy křtíš, když nejsi Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?”
26. Jan jim odpověděl: “Já křtím ve vodě, [ale] uprostřed vás stojí ten, koho vy neznáte:
27. [To je] ten, který přichází za mnou, který byl přede mnou; jemu nejsem hoden rozvázat řemínek jeho sandálu.”