1. Víme totiž, že budeli stan našeho pozemského přebývání zbořen, máme příbytek od Boha: ne lidskou rukou postavený, ale věčný dům v nebesích.
2. Neboť v tomto stanu sténáme a toužíme si obléci ještě i náš příbytek, který pochází z nebe.
3. Kdybychom pak byli i svlečeni, nebudeme shledáni nahými.
4. Pokud jsme totiž v tomto stanu, sténáme a je nám těžko, neboť nechceme být svlečeni, nýbrž přioděni, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem.
5. Ten, kdo nás právě k tomu připravil, je Bůh, který nám [také] dal Ducha jako závdavek.
6. Jsme tedy vždy plni důvěry a víme, že dokud máme domov v tomto těle, jsme vzdáleni od Pána.
7. Neboť chodíme vírou, ne tím, co vidíme.
8. Jsme plni důvěry a raději chceme odejít z tohoto těla a přijít domů k Pánu.
9. Proto se i horlivě snažíme, abychom se mu líbili, ať zůstáváme doma nebo odcházíme.
10. Neboť my všichni se musíme objevit před soudnou stolicí Kristovou, aby každý přijal odplatu za to, co vykonal v těle, ať už to bylo dobré nebo zlé.
11. Protože tedy známe bázeň před Pánem, přesvědčujeme lidi a Bohu jsme známí; a doufám, že jsme známí i vašemu svědomí.
12. [Neboť] se vám nechceme znovu doporučovat, nýbrž dáváme vám příležitost chlubit se námi, abyste měli něco pro ty, kteří se chválí navenek, a ne v srdci.
13. Když jsme byli jako blázni, bylo to pro Boha; když jednáme rozumně, je to pro vás.
14. Neboť Kristova láska nás váže, když jsme usoudili toto: Protože jeden zemřel za všechny, tedy všichni zemřeli.
15. A on zemřel za všechny, aby ti, kteří žijí, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel a vstal z mrtvých.