1. Rozhodl jsem se však, že k vám nepřijdu opět v zármutku.
2. Neboť jestliže já vás zarmucuji, kdo mi bude působit radost, neli ten, koho já zarmucuji?
3. A právě toto píšu, abych po svém příchodu neměl zármutek kvůli těm, kdo mi měli působit radost; jsem o vás všech přesvědčen, že moje radost je radostí vás všech.
4. Vždyť vám píšu ve velikém soužení, v sevření srdce a s mnohými slzami; ne proto, abyste byli zarmouceni, ale abyste poznali lásku, kterou k vám překypuji.
5. Způsobilli někdo zármutek, nezpůsobil ho jen mně, ale zčásti -- abych nepřeháněl -- vám všem.
6. Takovému člověku stačí pokárání, kterého se mu dostalo od většiny z vás.