10. on nás vysvobodil z takového nebezpečí smrti a ještě vysvobodí; v něho jsme složili svou naději, že ještě znovu vysvobodí,
11. když i vy nám budete pomáhat modlitbou, aby za nás mnozí děkovali kvůli daru milosti, kterého se nám dostalo skrze přímluvy mnohých.
12. Neboť toto je naše chlouba: svědectví našeho svědomí, že jsme si na světě -- a obzvláště mezi vámi -- počínali v prostotě a Boží upřímnosti, ne v tělesné moudrosti, nýbrž v Boží milosti.
13. Neboť vám nepíšeme nic jiného, než co čtete a také chápete, a doufám, že dokonale pochopíte,
14. jako jste nás už i zčásti pochopili, že jsme vaší chloubou, tak jako i vy naší v den [našeho] Pána Ježíše.
15. V této důvěře jsem k vám chtěl už dříve přijít, abyste dostali dvojí milost,
16. a skrze vás projít do Makedonie a z Makedonie opět přijít k vám a od vás být vypraven do Judska.
17. Když jsem tedy toto chtěl, jednal jsem snad lehkovážně? Nebo snad to, co zamýšlím, je podle těla, takže "ano, ano" u mne znamená zároveň "ne, ne"?
18. Bůh je však věrný, takže naše slovo k vám není "ano" i "ne".
19. Neboť Boží Syn, Ježíš Kristus, který byl mezi vámi skrze nás vyhlášen -- mnou, Silvanem a Timoteem -- nebyl "ano" i "ne", nýbrž v něm se uskutečnilo "ano".
20. Neboť všechna Boží zaslíbení, kolik jich jen je, v něm jsou "ano". Proto je také skrze něho řečeno "amen" k slávě Bohu skrze nás.
21. Ten, kdo nás upevňuje spolu s vámi v Kristu a pomazal nás, je Bůh.
22. On nás také zapečetil a do našich srdcí dal Ducha jako závdavek.
23. Volám Boha za svědka na svou duši, že jen z ohledu na vás jsem ještě nepřišel do Korintu.