1. Já starší píšu vyvolené paní a jejím dětem, které miluji v pravdě-- a nejen já, nýbrž všichni, kteří poznali pravdu --,
2. a to pro pravdu, která zůstává v nás a bude s námi na věčnost.
3. Bude s námi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a od [Pána] Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a lásce.
4. Velice jsem se zaradoval, že jsem mezi tvými dětmi nalezl takové, které chodí v pravdě podle přikázání, které jsme dostali od Otce.
5. A nyní tě prosím, paní -- ne že bych ti psal nové přikázání, nýbrž to, které jsme měli od počátku --, abychom milovali jedni druhé.
6. A to je ta láska: abychom chodili podle jeho přikázání. To je to přikázání, o kterém jste od počátku slyšeli, že v něm máte chodit.
7. Neboť do světa vyšli mnozí svůdci, kteří nevyznávají Ježíše Krista přicházejícího v těle; každý takový člověk je svůdce a antikrist.
8. Dávejte si pozor, abyste nepřišli o to, na čem jsme pracovali, ale abyste dostali plnou odměnu.
9. Každý, kdo zachází dále a nezůstává v učení Kristově, nemá Boha; kdo zůstává v učení [Kristově], má i Otce i Syna.
10. Přicházíli někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu ani ho nezdravte;
11. kdo ho zdraví, má účast na jeho zlých skutcích.