4. Což nemáme právo jíst a pít?
5. Což nemáme právo mít s sebou věřící manželku, jako i ostatní apoštolové a bratři Pána i Kéfas?
6. Či jenom já a Barnabáš nemáme právo nepracovat?
7. Kdopak kdy koná vojenskou službuna vlastní náklady? Kdo vysazuje vinici, a nejí její plody? Nebo kdo pečuje o stádo, a nepije z mléka stáda?
8. Říkám to jen podle lidského úsudku? Nepraví to i Zákon?
9. V Mojžíšově zákoně je přece napsáno: "Nedáš náhubek volu, který mlátí obilí." Má tu Bůh na mysli jen voly,
10. nebo to říká hlavně kvůli nám? Vskutku pro nás bylo napsáno, že ten, kdo orá, má orat v naději, i ten, kdo mlátí, má mlátit v naději, že dostane svůj podíl.
11. Jestliže jsme u vás zaseli duchovní věci, bude to něco mimořádného, když budeme sklízet vaše tělesné věci?
12. Jestliže se jiní podílejí na tomto právu vůči vám, neměli bychom tím spíše my? My jsme však tohoto práva nevyužili, nýbrž všechno snášíme, abychom nekladli žádnou překážku evangeliu Kristovu.
13. Nevíte, že ti, kdo konají chrámovou službu, jedí z pokrmů chrámu, a ti, kdo slouží při oltáři, mají s oltářem podíl na obětech?
14. Tak i Pán nařídil, aby ti, kteří evangelium zvěstují, z evangelia žili.
15. Já jsem však nic z toho nevyužil. A toto jsem nenapsal, aby se tak stalo při mně; neboť pro mne by bylo lepší zemřít, než aby někdo zmařil mou chloubu.
16. Když hlásám evangelium, není to má chlouba; je to pro mne nutnost, a běda mi, kdybych ho nehlásal.
17. Pokud to činím z vlastního popudu, mám odměnu, pokud ne, je mi svěřeno správcovství.