1. Pokud jde o maso obětované modlám, víme, že všichni máme poznání. Poznání činí člověka domýšlivým, ale láska buduje.
2. Jestliže se někdo domnívá, že něco poznal, nepoznal ještě tak, jak je třeba poznat.
3. Jestliže však někdo miluje Boha, Bůh ho zná.
4. Pokud tedy jde o to, zda se smí jíst maso obětované modlám, víme, že modla ve světě není nic a že není žádný [jiný] Bůh, jen Jeden.
5. Neboť i když jsou takzvaní "bohové", ať už v nebi nebo na zemi -- jakože jsou mnozí "bohové" a mnozí "páni" --
6. my máme jediného Boha, Otce, od něhož je všechno a pro něhož jsme my, a jediného Pána, Ježíše Krista, skrze něhož je všechno, i my jsme skrze něho.
7. Ale ne ve všech je to poznání. Někteří až dosud jsou zvyklí na modlu a jedí toto maso jako obětované modlám, a jejich svědomí, protože je slabé, se poskvrňuje.
8. Pokrm nás k Bohu nepřiblíží. Nejímeli, nic neztrácíme, a jímeli, nic nezískáváme.
9. Dejte si však pozor, aby se vaše svoboda nestala kamenem úrazu pro slabé.
10. Neboť když někdo tebe, který máš poznání, uvidí sedět za stolem v modlářském chrámě, nebude jeho svědomí, budeli slabý, přivedeno k tomu, aby jedl maso obětované modlám?
11. [A] tak tvým poznáním hyne ten, který je slabý -- bratr, pro kterého Kristus zemřel.
12. Když takto hřešíte proti bratrům a zraňujete jejich slabé svědomí, hřešíte proti Kristu.
13. Jestliže tedy pokrm svádí k hříchu mého bratra, nebudu jíst už nikdy maso, abych nesvedl k hříchu svého bratra.