kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16

Starý Zákon

Nový Zákon

1 Korintským 7 Ceský studijní preklad (CSP)

O manželství

1. O tom, co jste [mi] psali: Pro člověka je dobré, aby se nedotýkal ženy.

2. Ale abyste se vyvarovali smilstva, ať má každý svou ženu a každá ať má svého muže.

3. Muž ať plní své ženě, čím je povinen, a stejně i žena svému muži.

4. Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž, podobně ani muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena.

5. Neodpírejte se navzájem, leda po vzájemné dohodě na čas, abyste se uvolnili pro modlitbu, a opět buďte spolu, aby vás pro vaši nezdrženlivost nepokoušel Satan.

6. To říkám jako dovolení, ne jako příkaz.

7. Přeji si, aby všichni lidé byli, jako jsem já. Avšak každý má své vlastní obdarování od Boha, jeden tak, druhý jinak.

8. Svobodným a vdovám pravím: Bylo by pro ně dobré, kdyby zůstali jako já.

9. Jestliže se však neovládají, ať vstoupí do manželství; neboť je lepší vstoupit do manželství, než se pálit žádostivostí.

10. Manželům však nařizuji -- ne já, ale Pán -- aby žena od muže neodcházela.

11. Když by však přece odešla, ať zůstává nevdaná nebo ať se s mužem smíří. Také muž ať neopouští ženu.

12. Ostatním pak pravím já, ne Pán: Jestliže má některý bratr nevěřící ženu a ona je ochotna s ním žít, ať ji neopouští.

13. A máli některá žena nevěřícího muže a on je ochoten s ní žít, ať svého muže neopouští.

14. Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena ve svém muži. Vždyť jinak by vaše děti byly nečisté, avšak nyní jsou svaté.

15. Jestliže se však nevěřící chce rozvést, ať se rozvede. Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji.

16. Vždyť co ty víš, ženo, zda zachráníš svého muže? Nebo co ty víš, muži, zda zachráníš svou ženu?

17. Jenom ať každý žije tak, jak mu Pán udělil, každý, jak ho Bůh povolal. Tak to také přikazuji ve všech sborech.

18. Byl někdo povolán jako obřezaný? Ať to nezakrývá. Byl někdo povolán jako neobřezaný? Ať se nedává obřezat.

19. Obřízka nic neznamená ani neobřízka nic neznamená, ale zachovávání Božích přikázání.

20. Každý ať zůstává v tom postavení, ve kterém byl povolán.

21. Byl jsi povolán jako otrok? Nedělej si s tím starosti. Jestliže se však můžeš stát svobodným, raději toho využij.

22. Neboť kdo byl v Pánu povolán jako otrok, je Pánův propuštěnec; podobně kdo byl povolán jako svobodný, je otrok Kristův.

23. Byli jste koupeni za velikou cenu. Nebuďte otroky lidí.

24. Bratři, každý ať zůstává před Bohem v tom postavení, v jakém byl povolán.

25. Ohledně panen nemám sice Pánův příkaz, dávám však radu jako ten, kterému se dostalo od Pána milosrdenství být věrným.

26. Myslím tedy, že vzhledem k nynější tísni je dobré, aby člověk zůstal tak, jak je.

27. Jsi připoután k ženě? Nehledej rozluku. Jsi volný? Nehledej si ženu.

28. Ale i když se oženíš, nezhřešíš; a vdáli se panna, nezhřeší. Takoví lidé však budou mít soužení v těle a toho vás chci ušetřit.

29. Ale toto vám, bratři, říkám, [že] čas je zkrácený. A tak i ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli;

30. a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by nic nevlastnili;

31. a ti, kdo užívají [tohoto] světa, jako by ho neužívali; neboť způsob tohoto světa pomíjí.

32. Chci, abyste byli bez starostí. Kdo nežije v manželství, stará se o věci Pána, jak by se zalíbil Pánu,

33. ale kdo se oženil, stará se o věci světské, jak by se zalíbil své ženě,

34. a je rozdělený. Neprovdaná žena a panna se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se zalíbila svému muži.

35. Toto říkám k vašemu prospěchu, ne abych vás omezoval, ale abych vás vedl k počestnosti a k nerušené oddanosti Pánu.

36. Jestliže však někdo myslí, že vůči své panně, která je ve zralém věku, jedná nečestně, a že to musí tak být, ať dělá, co chce: nehřeší. Ať se vezmou.

37. Kdo je však pevný ve svém srdci a není ničím nucen, ale má v moci svou vůli a rozhodl se ve svém srdci, že zachová svou pannu, dobře učiní.

38. Takže ten, kdo provdává svou pannu, činí dobře, a ten, kdo neprovdává, učiní lépe.

39. Žena je vázána [zákonem] po dobu, kdy žije její muž. Když její muž zemře, je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Pánu.

40. Podle mého mínění je však blahoslavenější, jestliže zůstane tak, jak je. A myslím, že i já mám Ducha Božího.