12. lopotíme se prací vlastních rukou. Když nám spílají, žehnáme, když nás pronásledují, snášíme to,
13. když jsme haněni, domlouváme. Stali jsme se jakoby smetím tohoto světa, vyvrheli pro všechny až doposud.
14. Toto nepíšu, abych vás zahanboval, ale napomínám vás jako své milované děti.
15. Neboť i kdybyste měli deset tisíc vychovatelů v Kristu, otců mnoho nemáte, neboť v Kristu Ježíši já jsem vás zplodil skrze evangelium.
16. Prosím vás tedy: Napodobujte mě!
17. Proto jsem k vám poslal Timotea, který je mým milovaným a věrným synem v Pánu. On vám připomene moje cesty v Kristu [Ježíši], jak učím všude v každém sboru.
18. Někteří z vás se stali domýšlivými, jako bych k vám už neměl přijít.
19. Ale přijdu k vám brzy, budeli Pán chtít, a poznám nikoli řeč těch domýšlivců, ale jejich moc.
20. Neboť Boží království nespočívá v řeči, ale v moci.
21. Co chcete? Mám k vám přijít s holí, nebo s láskou a v duchu mírnosti?