1. Ať o nás každý smýšlí jako o služebnících Kristových a správcích Božích tajemství.
2. A od správců se nakonec vyžaduje, aby byl každý shledán věrným.
3. Pro mne je pramálo důležité, zda mě posuzujete vy nebo lidský soud. Ale ani já sám sebe neposuzuji.
4. Ničeho, co by svědčilo proti mně, si sice nejsem vědom, ale tím nejsem ospravedlněn; ten, kdo mne posuzuje, je Pán.
5. Proto nic nesuďte předčasně, dokud nepřijde Pán, který osvítí i věci skryté ve tmě a zjeví úmysly srdcí. A tehdy se každému dostanepochvaly od Boha.
6. Toto jsem, bratři, vztáhl na sebe a na Apolla kvůli vám, abyste se na nás naučili [smýšlet] "ne nad to, co je napsáno", abyste se kvůli jednomu učiteli nenadýmali jeden nad druhého.
7. Vždyť kdo ti dává vyniknout? Co z toho, co máš, jsi nedostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nedostal?