16. Což není kalich požehnání, který žehnáme, společenstvím krve Kristovy? A což není chléb, který lámeme, společenstvím těla Kristova?
17. Protože je jeden chléb, jsme jedno tělo, ač jsme mnozí, neboť všichni jsme toho jednoho chleba účastni.
18. Hleďte na Izrael podle těla: nejsou ti, kdo jedí oběti, účastníky oltáře?
19. Co tedy říkám? Že maso obětované modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená?
20. Ne, ale říkám, že to, co [pohané] obětují, obětují démonům, a ne Bohu. A já nechci, abyste byli účastníky démonů.
21. Nemůžete pít Pánův kalich i kalich démonů; nemůžete mít podíl na Pánově stolu i na stolu démonů.
22. Či chceme Pána popouzet k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?
23. "Všechno je dovoleno", ale ne všechno prospívá. "Všechno je dovoleno", ale ne všechno buduje.
24. Ať nikdo nehledá vlastní zájmy, nýbrž zájmy toho druhého.
25. Jezte všechno, co se prodává na masném trhu, a kvůli svědomí se na nic nevyptávejte.
26. Vždyť "Pánova je země a její plnost."
27. Zveli vás někdo z nevěřících a chcete tam jít, jezte všechno, co vám předloží, a kvůli svědomí se na nic nevyptávejte.
28. Ale když by vám někdo řekl: "Toto je obětováno božstvům," nejezte kvůli tomu, kdo vám to oznámil, a kvůli svědomí.
29. Svědomí pak míním ne vlastní, ale toho druhého. Neboť proč má být moje svoboda souzena svědomím druhého?
30. Jestliže já s vděčností jím, proč mám být pomlouván za něco, za co vzdávám díky?
31. Ať tedy jíte nebo pijete nebo cokoliv činíte, všechno čiňte k Boží slávě.
32. Nebuďte kamenem úrazu Židům ani Řekům ani církvi Boží,