3. A podle toho víme, že jsme jej poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání.
4. Kdo říká: "Znám ho," a jeho přikázání nezachovává, je lhář a pravda v něm není.
5. Kdo však zachovává jeho slovo, v tom se skutečně Boží láska stala dokonalou. Podle toho poznáváme, že jsme v něm.
6. Kdo říká, že v něm zůstává, musí sám také žít [tak], jak žil on.
7. Milovaní, nepíšu vám nové přikázání, ale staré, které jste měli od počátku. To staré přikázání je slovo, které jste [už dávno] slyšeli.
8. A opět vám píšu přikázání nové, a to je pravdivé v něm i ve vás, že tma pomíjí a to pravé světlo již svítí.
9. Kdo říká, že je ve světle, a přitom nenávidí svého bratra, je dosud ve tmě.
10. Kdo svého bratra miluje, zůstává v tom světle a není v něm žádné pohoršení.
11. Kdo však svého bratra nenávidí, je ve tmě, ve tmě chodí a neví, kam jde; neboť tma oslepila jeho oči.
12. Píšu vám, dítky, že jsou vám odpuštěny hříchy pro jeho jméno.
13. Píšu vám, otcové, že jste poznali toho, který je od počátku; píšu vám, mládenci, že jste přemohli toho Zlého.
14. Napsal jsem vám, dítky, že jste poznali Otce; napsal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, který je od počátku; napsal jsem vám, mládenci, že jste silní a slovo Boží ve vás zůstává, a přemohli jste toho Zlého.
15. Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska.
16. Neboť všechno, co je ve světě -- žádost těla, žádost očí a prázdná chlouba života -- není z Otce, ale ze světa.