31. Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
32. Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
33. Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
34. Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
35. Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
36. Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
37. Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
38. Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
39. Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
40. Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
41. Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
42. Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
43. Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
44. Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
45. Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
46. Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.
47. Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
48. Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?