37. A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
38. On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
39. Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
40. Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
41. Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
42. Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
43. Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
44. Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
45. Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
46. A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
47. Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
48. Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
49. Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
50. Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
51. A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
52. Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.