33. A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
34. Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
35. Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
36. (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
37. A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
38. On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
39. Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
40. Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
41. Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.