1. Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
2. Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
3. Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
4. Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
5. Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
6. Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
7. Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
8. Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
9. Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
10. Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
11. Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
12. Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
13. Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
14. Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
15. Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.