9. Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
10. Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
11. Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
12. Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
13. Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
14. Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
15. Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
16. Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
17. Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
18. A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
19. Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
20. Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
21. Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
22. Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
23. Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.