15. Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.
16. Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.
17. Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
18. Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
19. Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
20. A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]