6. Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
7. Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
8. Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
9. Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
10. Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
11. Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
12. Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
13. Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
14. Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
15. Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
16. Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
17. Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,