8. Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.
9. Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10. I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11. Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12. Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13. Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14. Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15. Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.