99. Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100. I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101. Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102. Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103. Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104. Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105. Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106. Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.