34. Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35. Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36. Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37. Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38. Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39. Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40. Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41. Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42. Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43. A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44. I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45. A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46. Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47. Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48. Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49. Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50. Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51. Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.