22. Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23. Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24. Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25. Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26. Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27. Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28. Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29. Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30. Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,