4. Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
5. Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
6. Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
7. Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
8. A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
9. Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
10. A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
11. V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
12. A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
13. Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
14. Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
15. I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
16. Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
17. Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.