kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21
  22. 22
  23. 23
  24. 24
  25. 25
  26. 26
  27. 27
  28. 28
  29. 29
  30. 30
  31. 31
  32. 32
  33. 33
  34. 34
  35. 35
  36. 36
  37. 37
  38. 38
  39. 39
  40. 40
  41. 41
  42. 42
  43. 43
  44. 44
  45. 45
  46. 46
  47. 47
  48. 48
  49. 49
  50. 50
  51. 51
  52. 52
  53. 53
  54. 54
  55. 55
  56. 56
  57. 57
  58. 58
  59. 59
  60. 60
  61. 61
  62. 62
  63. 63
  64. 64
  65. 65
  66. 66
  67. 67
  68. 68
  69. 69
  70. 70
  71. 71
  72. 72
  73. 73
  74. 74
  75. 75
  76. 76
  77. 77
  78. 78
  79. 79
  80. 80
  81. 81
  82. 82
  83. 83
  84. 84
  85. 85
  86. 86
  87. 87
  88. 88
  89. 89
  90. 90
  91. 91
  92. 92
  93. 93
  94. 94
  95. 95
  96. 96
  97. 97
  98. 98
  99. 99
  100. 100
  101. 101
  102. 102
  103. 103
  104. 104
  105. 105
  106. 106
  107. 107
  108. 108
  109. 109
  110. 110
  111. 111
  112. 112
  113. 113
  114. 114
  115. 115
  116. 116
  117. 117
  118. 118
  119. 119
  120. 120
  121. 121
  122. 122
  123. 123
  124. 124
  125. 125
  126. 126
  127. 127
  128. 128
  129. 129
  130. 130
  131. 131
  132. 132
  133. 133
  134. 134
  135. 135
  136. 136
  137. 137
  138. 138
  139. 139
  140. 140
  141. 141
  142. 142
  143. 143
  144. 144
  145. 145
  146. 146
  147. 147
  148. 148
  149. 149
  150. 150

Starý Zákon

Nový Zákon

Žalmy 102 Bible Kralická 1613 (CSBKR)

1. Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.

2. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.

3. Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.

4. Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.

5. Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.

6. Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.

7. Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.

8. Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.

9. Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.

10. Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,

11. Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.

12. Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.

13. Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.

14. Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.

15. Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,

16. Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,

17. Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,

18. Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.

19. Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,

20. Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,

21. Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,

22. Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,

23. Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.

24. Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,

25. Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,

26. I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.

27. Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.

28. Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. [ (Psalms 102:29) Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou. ]