9. Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
10. Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
11. Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
12. Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
13. Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
14. Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
15. Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
16. Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
17. Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
18. Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.