3. U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
4. Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
5. Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
6. Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
7. Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.