1. Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
2. Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
3. Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
4. Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
5. Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.
6. Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
7. Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.