7. Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8. Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9. Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10. Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11. Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12. Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13. Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14. Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15. Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16. Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.