1. Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
2. Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
3. Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4. Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
5. Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6. Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7. Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8. Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9. Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10. Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11. Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12. Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13. Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14. Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.