Starý Zákon

Nový Zákon

Přísloví 29:5-16 Bible Kralická 1613 (CSBKR)

5. Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.

6. Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.

7. Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.

8. Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.

9. Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.

10. Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.

11. Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.

12. Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.

13. Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.

14. Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.

15. Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.

16. Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.

Přečtěte si kompletní kapitolu Přísloví 29