9. Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
10. Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
11. Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
12. Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
13. Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
14. Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
15. Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
16. Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
17. Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
18. Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.