9. Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10. Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11. Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12. Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13. Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14. Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15. Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16. Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17. Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18. Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19. Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20. Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21. Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22. Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23. Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24. Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25. Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26. Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.