27. Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28. Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29. Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30. Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31. Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32. Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33. Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34. A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35. Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.