3. Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
4. Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
5. Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
6. Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
7. Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
8. Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
9. Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném.
10. Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11. Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12. Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13. Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14. Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
15. Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
16. Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
17. Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
18. Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
19. Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
20. Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
21. Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
22. Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
23. Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.