10. Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11. Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12. Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13. Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14. Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
15. Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
16. Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
17. Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
18. Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
19. Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
20. Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
21. Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
22. Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
23. Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
24. Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
25. Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
26. Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
27. Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.