24. Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25. Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26. Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27. Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28. Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29. Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30. Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31. Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32. Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33. Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.