19. Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20. Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21. Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22. Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23. Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24. Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25. Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26. Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27. Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28. Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.