3. Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
4. K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
5. Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
6. Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
7. Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
8. Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
9. Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
10. Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
11. Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
12. Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
13. Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
14. Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.