20. Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21. V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22. Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23. Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.