39. Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
40. Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
41. Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
42. Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
43. Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
44. Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
45. Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
46. Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
47. Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
48. Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
49. Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
50. Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
51. Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.