7. Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8. Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9. Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10. Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11. Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12. Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13. Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14. Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15. Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16. Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
17. Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.