kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21
  22. 22
  23. 23
  24. 24
  25. 25
  26. 26
  27. 27
  28. 28
  29. 29
  30. 30
  31. 31
  32. 32
  33. 33
  34. 34
  35. 35
  36. 36

Starý Zákon

Nový Zákon

Numeri 33 Bible Kralická 1613 (CSBKR)

1. Tato jsou tažení synů Izraelských, kteříž vyšli z země Egyptské po houfích svých, pod spravou Mojžíše a Arona.

2. Sepsal pak Mojžíš vycházení jejich podlé toho, jakž táhli k rozkazu Hospodinovu. Tato jsou tedy vycházení jejich podlé toho, jakž táhli.

3. Nejprv z Ramesses jdouce prvního měsíce, v patnáctý den téhož prvního měsíce, nazejtří po slavnosti Fáze vyšli synové Izraelští v ruce silné před očima všech Egyptských,

4. Kdyžto Egyptští pochovávali všecky prvorozené, kteréž zbil Hospodin mezi nimi, a při bozích jejich vykonal Hospodin soudy své.

5. Hnuvše se tedy synové Izraelští z Ramesses, položili se v Sochot.

6. Potom hnuvše se z Sochot, položili se v Etam, jenž jest při kraji pouště.

7. A hnuvše se z Etam, navrátili se zase k Fiarot, jenž jest před Belsefon, a položili se před Magdalem.

8. A hnuvše se z Fiarot, šli prostředkem moře na poušť, a ušedše tří dnů cesty po poušti Etam, položili se v Marah.

9. Jdouce pak z Marah, přišli do Elim, kdežto bylo dvanácte studnic vod, a sedmdesáte palm. I položili se tu.

10. A hnuvše se z Elim, položili se u moře Rudého.

11. Potom hnuvše se od moře Rudého, položili se na poušti Sin.

12. A když se hnuli z pouště Sin, položili se v Dafka.

13. A hnuvše se z Dafka, položili se v Halus.

14. Hnuvše se pak z Halus, rozbili stany v Rafidim, kdežto lid neměl vody ku pití.

15. A hnuvše se z Rafidim, položili se na poušti Sinai.

16. Hnuvše se pak z pouště Sinai, položili se v Kibrot Hattáve.

17. A když se hnuli z Kibrot Hattáve, položili se v Hazerot.

18. Hnuvše se pak z Hazerot, položili se v Retma.

19. A z Retma hnuvše se, položili se v Remmon Fáres.

20. Potom hnuvše se z Remmon Fáres, položili se v Lebna.

21. A hnuvše se z Lebna, položili se v Ressa.

22. A hnuvše se z Ressa, položili se v Cehelot.

23. Z Cehelot pak hnuvše se, položili se na hoře Sefer.

24. A když se hnuli s hory Sefer, položili se v Arad.

25. A hnuvše se z Arad, položili se v Machelot.

26. Potom hnuvše se z Machelot, položili se v Tahat.

27. A hnuvše se z Tahat, položili se v Tár.

28. A když se hnuli z Tár, položili se v Metka.

29. A hnuvše se z Metka, položili se v Esmona.

30. Z Esmona pak hnuvše se, položili se v Moserot.

31. A když se hnuli z Moserot, položili se v Benejakan.

32. A hnuvše se z Benejakan, položili se v Chor Gidgad.

33. A hnuvše se z Chor Gidgad, položili se v Jotbata.

34. Když se pak hnuli z Jotbata, položili se v Habrona.

35. A z Habrona hnuvše se, položili se v Aziongaber.

36. A odtud hnuvše se, položili se na poušti Tsin, jenž jest Kádes.

37. A hnuvše se z Kádes, položili se na hoře řečené Hor, při končinách země Edomské.

38. Tu vstoupil Aron kněz na horu, jenž slove Hor, k rozkazu Hospodinovu, a umřel tam, léta čtyřidcátého po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, v první den měsíce pátého.

39. A byl Aron ve stu ve dvadcíti a třech letech, když umřel na hoře Hor.

40. Uslyšel také Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne v zemi Kananejské, že by táhli synové Izraelští.

41. Tedy hnuvše se s hory Hor, položili se v Salmona.

42. A hnuvše se z Salmona, položili se v Funon.

43. Z Funon pak hnuvše se, položili se v Obot.

44. A když se hnuli z Obot, rozbili stany při pahrbcích hor Abarim, na pomezí Moábském.

45. Potom hnuvše se od těch pahrbků, položili se v Dibongad.

46. Z Dibongad hnuvše se, položili se v Helmondeblataim.

47. A když se hnuli z Helmondeblataim, položili se na horách Abarim proti Nébo.

48. Odšedše pak z hor Abarim, položili se na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu.

49. A rozbili stany při Jordánu, od Betsimot až do Abelsetim, na rovinách Moábských.

50. Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, při Jordánu naproti Jerichu, řka:

51. Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské,

52. Vyžeňte všecky obyvatele země té od tváři vaší, a zkazte všecky rytiny jejich; i všecky obrazy slité jejich zkazte, všecky také výsosti jejich zbořte.

53. A když vyženete obyvatele země, bydliti budete v ní; nebo vám jsem dal tu zemi, abyste jí dědičně vládli.

54. Kteroužto rozdělíte sobě k dědictví losem, vedlé čeledí svých. Kterých jest více, těm větší dědictví dáte, kterých pak jest méně, těm menší dědictví dáte. Na kterém místě komu los padne, to jemu bude; podlé pokolení otců svých dědictví dosáhnete.

55. Pakli nevyženete obyvatelů země od tváři své, tedy ti, kterýchž zanecháte, budou vám jako trní v očích vašich, a jako ostnové po bocích vašich, a budou vás ssužovati na zemi, na kteréž vy bydliti budete.

56. A na to přijde, abych to, což jsem jim umínil učiniti, vám učinil.