2. Mluv synům Izraelským a rci jim: Já jsem Hospodin Bůh váš.
3. Vedlé skutků země Egyptské, v níž jste bydlili, nečiňte, ani podlé skutků země Kananejské, do kteréž já vás uvozuji, činiti budete, a v ustanoveních jejich nechoďte.
4. Soudy mé čiňte a ustanovení mých ostříhejte, abyste chodili v nich: Já jsem Hospodin Bůh váš.
5. Ostříhejte ustanovení mých a soudů mých. Člověk ten, kterýž by je činil, živ bude v nich: Já jsem Hospodin.
6. Nižádný člověk k žádné přítelkyni krevní nepřistupuj k obnažení hanby její: Já jsem Hospodin.
7. Hanby otce svého a matky své neodkryješ; matka tvá jest, neodkryješ hanby její.
8. Hanby ženy otce svého neodkryješ; nebo hanba otce tvého jest.
9. Hanby sestry své, dcery otce svého aneb dcery matky své, kteráž doma zplozena aneb vně zplozena jest, neodkryješ hanby jejich.
10. Hanby vnučky své, buď po synu neb dceři své, neodkryješ; nebo hanba tvá jsou.
11. Hanby dcery manželky otce svého, kteráž jest zplozena od otce tvého, tvá sestra jest, neodkryješ hanby její.
12. Hanby sestry otce svého neodkryješ; nebo krevní přítelkyně otce tvého jest.
13. Hanby sestry matky své neodkryješ; nebo krevní přítelkyně matky tvé jest.
14. Hanby bratra otce svého neodkryješ; k manželce jeho nevejdeš, stryna tvá jest.
15. Hanby nevěsty své neodkryješ; manželka jest syna tvého, neodkryješ hanby její.
16. Hanby manželky bratra svého neodkryješ; nebo hanba bratra tvého jest.
17. Hanby ženy a dcery její neodkryješ. Vnučky její po synu neb po dceři její nepojmeš, abys odkryl hanbu její; nebo krevní jsou, a nešlechetnost jest.