1. Řekl jsem opět srdci svému: Nuže nyní zkusím tě v veselí, užívejž tedy dobrých věcí. A hle, i to marnost.
2. Smíchu jsem řekl: Blázníš, a veselí: Co to děláš?
3. Přemyšloval jsem v srdci svém, abych povoloval u víně tělu svému, srdce však své spravuje moudrostí, a přídržel se bláznovství dotud, až bych zkusil, co by lepšího bylo synům lidským, aby činili pod nebem v počtu dnů života svého.
4. Veliké jsem skutky činil, vystavěl jsem sobě domy, štípil jsem sobě vinice.
5. Vzdělal jsem sobě zahrady a štěpnice, a štípil jsem v nich stromy všelijakého ovoce.
6. Nadělal jsem sobě rybníků, abych svlažoval jimi les plodící dříví.