7. Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
8. Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
9. Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
10. Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
11. Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
12. Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
13. Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
14. Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
15. Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
16. Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
17. Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
18. Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.