3. Což by Bůh silný neprávě soudil,a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4. Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5. Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6. A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7. A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8. Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9. (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
10. Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?