18. A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
19. Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20. Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21. Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
22. Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.