1. Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
2. Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
3. Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
4. Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
5. Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
6. Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
7. Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
8. Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
9. Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
10. Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.